ÿþ<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.1//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml11/DTD/xhtml11.dtd"> <html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="en"> <head> <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=ISO-8859-1" /> <meta name="description" content="Literarno glasbeni svet Klemena Piska" /> <meta name="keywords" content="Klemen Pisk pesnik pisatelj prevajalec glasbenik" /> <meta name="author" content="Klemen Pisk" /> <style type="text/css"> @import url(style.css); .style4 { font-size: 1.4em; color: #888; } </style> <title>Klemen Pisk</title> </head> <body> <body> <!-- Start of StatCounter Code --> <script type="text/javascript"> var sc_project=3911576; var sc_invisible=1; var sc_partition=47; var sc_click_stat=1; var sc_security="30c3f8ba"; </script> <script type="text/javascript" src="http://www.statcounter.com/counter/counter.js"></script><noscript><div class="statcounter"><a href="http://www.statcounter.com/" target="_blank"><img class="statcounter" src="http://c.statcounter.com/3911576/0/30c3f8ba/1/" alt="free web page hit counter" ></a></div></noscript> <!-- End of StatCounter Code --> <div id="container"> <div id="sitetitle"> <h1><a href="index.html">Klemen Pisk</a></h1> <span class="style4">pesnik, pisatelj, prevajalec in glasbenik</span></div> <div id="menu"> <a href="biografija.htm">biografija</a> <a href="gallery/index.html">fotografije</a> <a href="glasba.htm">glasba</a> <a href="literatura.htm">literatura</a> <a href="index-eng.html">english</a></div> <div id="content"> <div id="left2"> <div class="entry"> <h2>Proza v &#269;e&scaron;&#269;ini </h2> <p></p> <p>&nbsp;</p> <p>&nbsp;</p> <p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <big><b>Jak jsem za al hrát aach</big></b> <p>Vaechno za alo toho léta, kdy jsem ohluchl na levé ucho. Jako chlapci jsme rádi chodili na koupaliat, celé dny plavali ve apinavé vod, potápli se mezi fekáliemi kojenco v dtském bazénu a ob as skákali do hluboké vody, kam bez okolko mo ili dosplí. Ve er, kdy~ bylo koupání zakázáno, jsme já a budoucí mistr republiky v tenisu pYelézali drátný plot a skrývajíce se pYed hlída i se plí~ili k bazénu. Svlékli jsme se do dtských plavek, proto~e tehdy jsme mli jeat malé prdelky a hurá do prázdného bazénu, který nás lákal svou nádhern zelenou barvou. Ani by nás nenapadlo, ~e správce koupaliat do bazénu napustil nadpromrné mno~ství chlóru, aby vydezinfikoval vodu s mo í. (Správce koupaliat byl ve skute nosti otec Anny. Anna byla tenistka, která s tenisem skon ila, jeat ne~ dostala menstruaci.) A my, nebohé dti jsme se chytily do jeho pasti! Do toho ohromného mno~ství chlóru, ve kterém jsme vachtali, i kdy~ jsme mli díky silnému chemickému zápachu podezYení, ~e je nco v nepoYádku. Já jsem se dokonce úpln potopil a navzdory malým dtským plicím jsem pYeplaval bazén na aíYku. Skákal jsem po hlav, po nohou, aipku, kufr, a také po zádech. Salta dopYedu, salta dozadu, potápní, vachtání. V tu chvíli se objevil obrovský vousá , otec tenistky, která s tenisem skon ila, jeat ne~ dostala menstruaci! U~ z dálky nám hrozil, jako by nebyl jenom oby ejný len komunistické strany, ale snad pYedseda ústYedního výboru. Stouplo mu to do hlavy, aparát íkovi, a dovolil si nebohým dtem hrozit, i kdy~ byl hlavním viníkem on, který nezabránil tragédii. Kdo jen ho ustanovil správcem koupaliat? S budoucím mistrem republiky v tenisu jsme ho vidli u~ z dálky. Proto~e jsme jeat nemli rozvinuté sebevdomí, o ekávali jsme ho se strachem. <p> Dobrý den, promiHte," chtli jsme se mu omluvit. <p>Otec tenistky, která s tenisem skon ila, jeat ne~ dostala menstruaci, se naatvan zamra il a Yekl  Jak mo~ete být tak hloupí! Zrovna pYed chvílí jsem do vody nalil chlór! Uvdomujete si vobec, jak je to nebezpe né? A te vypadnete! Jestli se vám nco stane, já za to neodpovídám." <p>Následky byly tyto: budoucímu mistru republiky nebylo nic a mn prasknul bubínek. DobYe si to pamatuji, le~el jsem na gau i u babi ky a sténal, pYiala skoro celá famílie, od tety a strýce po sestYenice a bratra, vaichni tam byli a pozorovali m, jak se upejpám, a a~ kdy~ mi z levého ucha vytekla krev, mohli se zbláznit, ae jdu k doktorovi, na co jeat ekám. A tak jsem hluchý a krvácející z levého ucha ael s otcem k otorinolaryngologovi a tam jsme ekali dobré tYi hodiny, proto~e tehdy byl jeat komunizmus a ve zdravotnictví to jeat pokulhávalo. Otci jsem Yekl, ~e je tam takový nával nejspía proto, ~e je ten lovk otorinolaryngolog. <p> Kdyby byl jenom otolog, tak by to alo daleko rychleji, proto~e by nás tu ekalo jen tYiatYicet procent. Nemám pravdu tati?" Yekl jsem nadaen s vatou v uchu. <p>Otec pYikývl a pohladil m po hlav. <p>Doktor po nkolikerém prohlédnutí a nkolika vymnných vatách mohl jen zakroutit hlavou. Zjistil, ~e u~ se bubínek nezacelí, neboe poakození, které zapYí inil chlor moc t~ké, a ~e si budu muset zvyknout, ~e od te budu místo ve stereo slyaet jen v mono kvalit. To byla pro mne tvrdá psychická rána. Z ni eho nic jsem se z oby ejného ob ana zmnil v invalidu, a to ne vlastní vinou. Nkolik dní jsem nepYetr~it plakal a utíral soply a ostatní výmaky do polatáYe. <p>Coby mladý perspektivní tenista jsem byl náhle hendikepován. Tenisu jsem nechal z psychických dovodo, proto~e ve fyzickém smyslu jsem byl poYád schopen mlátit do mí ku a bhat sem a tam po kurtu. Být hluchý na jedno ucho jeat není konec svta. Já jsem se vaak stydl pYed ostatními tenisty, ~e si m budou prohlí~et kvoli mojí tlesné vad, a proto jsem se u~ nekamarádil s bývalými pYáteli. Budoucí mistr republiky v tenisu mi marn telefonoval. UzavYel jsem se do sebe, byly prázdniny, horké léto, a já jsem jen málokdy vyael z domu. Zle jsem trpl a nudil se. Otec si vaiml mé zahoYklosti a rozhodl se, ~e m njak rozveselí. Jednoho dne se dlouho nevracel z práce, a kdy~ pYiael, vesele Yekl: <p> Poj, pojdeme! Zapíau t do svazu invalido." <p>Po skYípajících schodech  nakolik jsem jen mohl slyaet jejich skYípání -jsme pYifunli do druhého patra. Nápis na dveYích oznamoval, ~e jsem pYiali na správné místo. Otec zaklepal a bhem minuty dveYe otevYel podivný, ailhavý chlapík. Pozval nás do zatuchlé místnosti, ve které u~ sedla hrbatá staYenka a mu~ s dYevnou nohou. Oba zamra en koukali, na vozí ku sedící staYenka nco mumlala, a dYevná noha hlasit ~výkal bez kouska sluanosti. `ilhavec ukázal, ae si sedneme na volné ~idle, a pak se zeptal otce: <p> Co s ním je?" <p> Je hluchý," odpovdl otec. <p> Jsi hluchý?" zeptal se ailhavec a obrátil hlavu mým smrem. <p> Jenom na jedno ucho," Yekl jsem. <p> `koda! Kdybys byl na ob, nemusel bys platit lenské pYíspvky. Podívej se na mne, jsem slepý na ob o i a ani m nenapadne, abych nco platil. Ha ha ha!" <p>Jeat chvíli se trapn chechtal, potom zvá~nl a Yekl otci: <p> Váa syn splHuje vaechny podmínky, aby se stal lenem naaeho svazu. Prosím, abyste vyplnil pYihláaku a zaplatil lenské pYíspvky." <p>Otec vyplnil potYebné údaje, podepsal se a zaplatil. Sám jsem do toho neml co mluvit, proto~e jsem nebyl plnoletý. Moj ~ivot nebyl výsledek svobodné vole, o vaem rozhodoval moj otec. I kdy~ jsem s ním nkdy nesouhlasil, nikdy jsem mu neodmlouval, koneckonco mi na to chybla vole, kterou jsem ztratil, kdy~ jsem se stal invalidou. <p> A te syna nechejte, aby tu u nás zostal a trochu si zvykl na ~ivot v naaem svazu. PYijte pro nj za tYi hodiny," Yekl slepec. <p> Ano," pYitakal otec a opustil svazové prostory. <p>Sedli jsme potichu, staYenka pYestala mumlat a zabrala se do pletení rukavic, jednono~ec se za al akrábat po levé noze. Dloubal jsem se v nose a nudil se. Slepý ailhavec nakonec Yekl: <p> Chvíli jeat po kej, a pak za ne turnaj!" <p> Jaký turnaj?" zeptal jsem se udiven. <p> `achový turnaj! Je poslední pátek v msíci. Tehdy máme v naaem svazu turnaj. Mo~ea také hrát, jestli budea hodný!" <p> Ale já neumím hrát aachy." <p> Neumía hrát aachy?" vykYikli udiven invalidi jako jeden mu~. <p>Byl jsem hluboce frustrován a vystraaen. Anxiózní hore ka mi zalívala chlorem poakozené tlo, najednou jsem pocítil, ~e nejsem roven ostatním, kteYí tak nadjn pYesouvali dYevné figurky, a já jsem ani nevdl, jak se hýbe konm, nevdl jsem, co je en passant," nikdo mi vysvtlil význam slov dojít si pro dámu, a radji u~ vobec nemyslím na to, ~e by mi nkdo vylo~il, co je podstatou aachového boje, ne, vobec ne, pro m byl aach nco takového jako lov e, nezlob se, jen se mi zdálo divné, ~e se nehází kostkami. <p>U otce jsem si objednal, aby mi z knihovny pYinesl co nejvíce knih o aachu, a aby koupil jeat novou aachovnici velkého formátu, doma toti~ byly jen malé aachy plastické a rozbité, které se hodily jenom pro dti. Otec domo pYinesl hromadu tlustých bychlí (~e by z nich lovk mohl léta a léta studovat) a njakou tvrdou desku dost velkého formátu, sice nanicovatou, ale o to cennjaí. <p>Po msíci intenzivního studia jsem se cítil jako pravý aachový macho, aachový Arnold Schwarzeneger, byl jsem nesnesiteln sebevdomý, cítil jsem, ~e mo~u zvítzit nad ka~dým ve svazu invalido. Avaak tam to dopadlo jinak, ne~ jsem si pYedstavoval. Nikdo nehrál tak, jak bylo napsáno v knihách, vaichni táhli paci na podivná polí ka a m nezkuaeného chlapce zamotali do svých sítí. NejdYíve mi dal bezzubec mat u~ v patnáctém tahu, poté m jednonohá staYenka s instinktem lovce porazila v njakém tYicátém, potom jeden zatracený trouba, který ml problémy s mluvou a pYi chozi tancoval break dance, porazil dvma v~emi, a~ jsem ztratil nervy a ~alostn plakal. Slzy mi tekly v ohromných proudech. Stydl jsem se a chtl jsem se odhlásit ze svazu, avaak tehdy ke mn pYiael pta tyYicetiletý pYízrak s gázou na oku, který se pyanil titulem kandidáta na mistra a Yekl:  Já jsem Brane. Jestli chcea, budu tvým trenérem." <p>Braneho krása  prost nepopsatelná. Dtské popotahování se najednou uklidnilo a zmnilo se v lehký úsmv na n~ném obli eji. Vzplanula v nás neskute ná energie, byli jsme jí svázáni, cítili jsme jeden druhého jako dva milenci, kteYí se poprvé vidí a tou~í po ~havé noci. Takhle jsme tehdy my tou~ili jeden po druhém. Byl to vzneaený okam~ik- jako kdyby se m nejkrásnjaí dívka ze akoly zeptala, jestli s ní chci chodit, ále, co to Yíkám, bylo to daleko lepaí, bylo to skute n nádherné. Braneho sexy gáza na oku, och, kolik vdomostí se za ní muselo ukrývat, kolik aachových kombinací u~ promyslela ta gáza, nejspía ji nevymnil u~ deset let, a pYece - byla v ní hloubka aachové podstaty. Závidl jsem tu gázu Branemu, mo~ná bych se i já stal kandidátem na mistra, kdybych ji ml, mo~ná mi ji pYenechá v závti, pYemýalel jsem. Brane mi nabídl ruku bezmezného pYátelství. PYikývl jsem a oddal se jeho svodnému aachovému tlu, podvolil jsem se té aachové erotice - být invalida - být úspaný aachista. <p>Stal se z nás nerozlu ný pár. S ním jsem poznal, kde jsem pYedtím dlal chyby. PYília pozornosti jsem toti~ vnoval otevYení hry, a Brane - aachový mudrc nad mudrce- tvrdil, ~e je pro mladého chlapce nejlepaí, kdy~ se nejdYíve nau í koncovku, pak samotnou hru a a~ poté otevYení. A tak jsem se z jeho smradlavých a sympatických úst dozvdl, ~e krajní paec nemo~e v koncovce vyhrát, ~e je nutné dosáhnout s králem tak zvanou opozici, ~e oddálená opozice je tehdy, kdy~ nejsi na tahu, a tvoj král je vzdálen jen nkolik polí ek. Ukázal mi, jak se dává mat konm a stYelcem, ukázal mi jak táhnout pacem a~ na poslední polí ko, ukázal mi jak obtujea stYelce pYi roaádovém útoku, ukázal mi také své zposoby a sahal mi rukou pod tri ko, ale kdo by to tomu aachovému géniovi vy ítal, njak jsem to pYehlédli a jeat se pYi tom chechtali. <p> Cha cha cha cha, pojdem spolu do vany?" zeptal se nkolikrát, i kdy~ se nerad asto myl. <p>Souhlasil jsem jedin pod podmínkou, ~e doprostYed vany postaví plovoucí aachovnici, kterou koupil v Maarsku u dr. Polgara. Tak jsme co nejvíce asu vyu~ili pro moj aachový pokrok. A opravdu, od chvíle kdy m Brane vzal do svých rukou, jsem udlal v aachu velký pokrok, a jako by nic jsem postoupil do tvrté, pak do tYetí a jeat i do druhé kategorie. Potom se to trochu zastavilo, ale Brane Yekl, ~e je to úpln normální, neboe jsem jeat malý chlapec; pohladil m po dtských prsou a povídal mi, ~e jsem tak talentovaný, ~e za rok budu mistrovským kandidátem a to by v tom byl ert, abych jednou nebyl velmistrem. Velmi se mi to jeho lichocení líbilo. <p> Zítra máa pYíle~itost, abys to dokázal. Na pionýrském mistrovství republiky bude silná konkurence," Yekl Brane, kdy~ jsme se jednou pYipravovali na nejdole~itjaí turnaj mého ~ivota. <p> Brane, a ty také pYijdea?" ptal jsem se ho s ~ádoucíma o ima.  Rád bych, abys byl se mnou. Abys mi jako trenér dal njakou radu." <p> SamozYejm ~e pYijdu. Se mnou mo~ea v~dycky po ítat." <p>Políbil jsem ho na hrubou, znetvoYenou tváY, objal ho a odeael domo. Jeat ne~ jsem v posteli usnul, byl jsem siln vzruaený, turnaj ve mn vyvolal neklid. Na jednu stranu jsem se nemohl do kat, a~ se boje za nou, na druhou stranu jsem ml strach, abych nezklamal Braneho dovru. Xíkal, ~e se svým talentem dosáhnu nejmén aesté místo, pokud ale budu mít inspiraci mo~u se dostat i mezi první tYi. A to m svazovalo. Byl to silný tlak na mou chlapeckou psychiku. Pomodlil jsem se ot enáa a prosil boha, abych dosáhl co nejlepaího umístní, poté jsem usnul a snil o tisících aachových kombinací. <p>Dalaí den jsem ji~ v sedm ráno sednul do autobusu, který m odvezl do blízké vesnice na pionýrské mistrovství republiky. Turnaj se konal na Základní akole Josipa Broze Tita. Tehdy byl jeat komunismus a akoly se jmenovaly po diktátorech a vále ných zlo incích. To m vaak v té dob ani trochu nezajímalo, byl jsem naprosto apolitický chlapec, a dole~ité bylo jen to, ~e mo~u hrát aach. Kdy~ jsem vstoupil do akolní budovy, ekaly na mne tYi u itelky. Byly udivené, ~e jsem pYiael sám, bez doprovodu, a já jsem jim odpovdl, ~e moj trenér brzy dorazí. Ale trenér nedorazil. Udivilo m to, proto~e Brane byl v~dycky pYesný. Kdy~ nemohl pYijít, v~dycky se omluvil. Pravda ale je, ~e byl nkdy také nespolehlivý jako letonský gambit, váanivý jako sicilská obrana, pasivn chladný jako královské fianketo a otravný jako benoni. Ta ale neznamená, ~e by se nkdy jako naschvál opozdil. Brzy pYijde, Yekl jsem si, jenom se nkde zdr~el, v~dye mo~u odehrát první kolo také bez trenéra. <p>A tak jsme my chlapci pustili hodiny, ~e to znlo jako u hodináYe a za ali hrát aachy. V prvním kole jsem se utkal s hubeným umolousaným koailá em. Mohl bych ho také nazývat Yecký myslitel, proto~e poYád o n em spekuloval a tím hned zkraje ztratil tolik asu, ~e by mu brzy vyprael, pokud by mi u~ pYedtím ve velkém stylu nedal mat. A to byla pro mne, snad velkého talenta, zlá psychická rána u~ na za átku. Ale proto~e turnaj má devt kol, prohrát v prvním jeat není taková tragédie, tím spía, kdy~ zápasy probíhají avýcarským systémem. Jeat je dost asu, mumlal jsem si na vysvtlenou. V druhém kole jsem hrál s ernými proti ernovlasé hovzí hlav s lupy, která m porazila v sedmnáctém tahu, kdy~ jsem já hlupák pYehlédl královnu, a jako kdybych ml porodní bolesti jsem se za al levou rukou boxovat do hlavy. Následovalo stYetnutí s Andílkem. Malý druhá ek sotva vidl pYes okraj stolu. U itelky ho rády patronsky hladily po hlav, ale on pohyboval figurkami jako mladý Capablanca, sebevdom, ostYe, úto n. Andílek jsme ho nazvali proto, ~e ml brýle, které zdorazHovaly jeho nevinnost a kvoli své dtskosti se po úspaném duelu rád pYitulil k u itelce-patronce-trenérce. <p> Kde máa kYídla, Andílku?"popíchnul jsem ho jeat ne~ táhl poprvé a on se naatvan zaaklebil. <p> Kde máa bubínek, hluchoune?" odpovdl urá~kou. <p>Zjevn si naali pYezdívku i pro mne. Ta poznámka m dostala, na chvíli jsem se zasnil, plaval jsem ve svt své sluchového posti~ení a utaoval jsem se myalenkou, ~e jsem hendikepovaný jen na jedno ucho, ale to pravé funguje tak jak má. Provalila se má invalidita, pomluvy se rychle aíYí, i kdy~ jsem a~ do te vYil, ~e svoj problém úspan skrývám. U~ jsem nebyl schopen dohrát partii, pouze jsem pYemýalel a snil. <p>Jsem jako vaichni ostatní, také já jsem pojmenovaný, ozna ený a pYíznakový. Lidský stylem. Nemo~u tomu utéct, nemo~u se skrýt, nemo~u pYeplavat na druhý bYeh. Kde jsi, Brane, moj ochránce? Kde jsi, Brane, abys m hájil? <p>Ale on na tom turnaji nebyl. Sebralo m to tak moc, ~e jsem prohrával partii za partií. Byl jsem v t~ké psychické krizi, ml jsem problémy s asem, pYehlí~el jsem v~e a dámy, dávali mi mat - mn osobn, který jsem ml velký talent. Vyskakovali si na m ti nejmladaí, nejhloupjaí, ti, kteYí sotva umli hýbat figurkami. Bylo to pro mne opravdové fiasko. Nedostal jsem ani bod. Na konci dostali vaichni uznání za ú ast - barevné diplomy, dokonce i já, který skon il poslední. Ale já jsem ten tlak nevydr~el a jeat pYed udílením jsem opustil základní akolu, sednul na autobus a odjel z vesnice zpátky do msta. <p>Zazvonil jsem u jeho dveYí. NeotevYely se. Skoro jsem se u~ smíYil s tím, ~e není doma, a ~e tr í v njakém pajzlu, kdy~ tu se z bytu ozvalo (vzdychavé) chrápání. Ten zvuk byl jeho vlastnictví, nikdo jiný nechrápe jako on, byl tedy doma, ale neslyael moje zvonní, a já jsem nemohl vstoupit zam enými dveYmi a tak jsem se rozhodl, ~e tam vlezu pYivYeným oknem. ZapotYebí byly pouze aplhací schopnosti, které nebyly pro chlapce mého vku ~ádným problémem. Rychle jsem vysko il na vraek sloupku od plotu u schodo, odrazil se na parapet, zostal na nm njakou dobu viset, vytáhl jsem se nahoru a pYevalil se do zatuchlé a zakouYené místnosti. Zvedl jsem se z podlahy a protáhl se skrz dým dále. Zahlédl jsem ho. Brane le~el na gau i s cigaretou v ústech a spal. Gáza na jeho oku byla napol odlepená. Kdy~ jsem se k nmu pYiblí~il, ucítil jsem nesnesitelný smrad. Doslova se z nj vypaYoval alkohol, z jeho poma kano - kostkované  hnusné koaile se zvedaly výpary, které by svou silou opily i mne, pokud bych pYília dlouho inhaloval. NejdYíve jsem se zadíval na spícího Braneho a pak jsem mu z úst vytáhl cigaretu. Jeat poYád hoYela, a tak jsem ji uhasil v popelníku. Nevím, jak se mu daYilo pYi spaní kouYit, ale v ka~dém pYípad v tom byl mistr vaech mistro. <p>Upravil jsem mu od hnisu za~loutlou gázu na oku a znovu ji pYelepil ji~ zna n pou~itou náplastí. ZatYásl jsem mu s ramenem a Yekl: <p> Brane, vzbu se!" <p> Ááách," vzdychnul, kdy~ se probouzel.  Kolik je hodin? To je u~ ráno?" <p> Je osm ve er, Brane." <p> Zítra ráno musím na mistrovství republiky! Nesmím zapomenout!" <p> To u~ jsi zmeakal." <p> Jak zmeakal?" <p> Turnaj u~ skon il." <p> A kurva!" <p> Jo, ekal jsem a ekal a ty jsi nepYiael." <p> Vzpomínám se jen, ~e jsme byli s kolegy v hospod u starého Mayera, pak u~ nevím ani jak jsem se dostal domo." <p> Kvoli tob jsem poYádn vyhoYel. Ani jednu partii jsem nevyhrál, takovou jsem ml starost, kdy~ jsi tam nebyl. Bál jsem se, ~e se ti nco stalo." <p> PromiH." <p> Odpouatím ti, Brane. V~dye bude jeat mnoho turnajo." <p> Máa pravdu. Jeat bude mnoho turnajo a mo~ností nco dokázat. Máa veliký talent a já t nau ím vyhrávat. Te mne, prosím, poakrábej. Mám svdní." <p>PYisedl jsem si na gau  a on si lehl na bYicho. Vyhrnul jsem jeho koaili- smradlavku a soustYedil se na jeho na ervenalá a propocená záda. Moje dtské ruce se zaryly do vlnité apekatosti tlusté ko~e a za aly ji nejdYíve jemn masírovat a pak se do ní za aly boYit nehty - nemilostn se pohybovaly nahoru a dolo. Kdy~ jsem takto pYitla il, pYál si v~dycky, abych pYitla il jeat silnji. Ale nikdy jsem nebyl pYília hrubý. Moje akrábací masá~ mu byla moc pYíjemná, proto~e se moc nemyl, a tak ho asto svdilo celé tlo. Kde mohl, poakrábal se sám, ale na záda nedosáhnul, a proto potYeboval pomoc. PYemýalel jsem, ~e bych mu k narozeninám koupil akrábací vybavení, njaký drsný pás, který by si obto il kolem zad a sám se s ním akrábal, ale potom u~ bychom si nebyli tak blízcí, chybl by ten svazek který vznikl díky konkrétnímu dotyku. <p>Po pti minutách masírovaní se na jeho ko~i za aly tvoYit aedivé ~molky. Nabíraly na velikosti a proto~e mi vadily pYi práci, musel jsem je odhazovat na zem. Loupal se aachový krasavec a inteligent, loupal se myslitel, loupal se nejvtaí znalec královské indické obrany, dokonce vtaí ne~ Kasparov, loupal se moj trenér, lovk, kterého jsem ml rád. <p>Proto~e já jsem miloval aachy více ne~ cokoliv na svt. }ádná ~ena se nemohla srovnávat s aachy. Erotika aachu byla mocnjaí a dole~itjaí. Dostal m svojí nekone nou krásou a hloubkou. Odmítal jsem pozvání na rande, odmítal jsem pravideln jíst, odmítal jsem velký úspch, biYmování, a to jen abych ml dost asu na hraní. Miniaturní aachy jsem si postavil dokonce i na záchod, abych, kdy~ jdu na velkou stranu, neztrácel as. A vYte mi, ~e v lovku bhem tla ení roste nadaení. Otec vzal moji závislost dobYe a nevadily mu apatné známky a výpadky ve vyu ování. Byl aeastný, ~e jsem se tak úspané zaYadil do svazu invalido a naael si pYimYenou spole nost. Na Braneho pl jen samou chválu, a tak neml nic proti tomu, ~e jsem vtainu volného asu trávil u nj doma. Problémy byly s matkou. Ona nechápala, jaký smysl má civní na ernobílou desku a pohybovaní s figurkami. Kapitalisticky m upozorHovala, ~e z toho ~iv nebudu, ale já jsem jí oponoval, ~e nejlepaí hrá i výborn vydlávají. Nkolikrát vtrhla do mého pokoje a zboYila mi figurky. Nkdy je dokonce zamkla do spí~e a já tehdy musel pou~ívat malé vybavení. V~dy, kdy~ spatYili Braneho, chytala ji hysterie. <p> Moj syn se dru~ía opilcem!" kYi ela, rozbíjela porcelánové talíYe bhem umývání nádobí a tYískala s dveYmi. <p>Nejvíce m rozesmutnla, kdy~ pYed mýma o ima roztrhala Encyklopedii otevYení aachových partií - byla to tlust, pevn svázaná kniha, ale ruce mé matky byly dost silné. <p> Jsem hluchý, matko. A vy jste to zavinili, Yekl jsem jí, kdy~ byl pYítomen otec, který odsoudil její chování a mne uklidnil tím, ~e mi koupil novou knihu. <p>A aachy byly jediná pYí ina neustálých sporo mezi matkou a otcem. <p> Jak mo~ea dovolit, ~e je náa syn závislý? znla její zásadní otázka. <p>Otec pouze odpovdl:  Nech ho ~eno. Náa syn neslyaí na levé ucho. Udlám vaechno, jen aby byl aeastný. On v tch kritických chvílích potYebuje nco, by ho uklidnilo." <p>Ve akole ke mn o pYestávce pYiala Anja, dcera toho zatraceného správce koupaliat, která pYestala s tenisem, jeat ne~ dostala menstruaci. Infantiln nedosplá otravná holka, kterou zajímali kluci, ly~ování ve francouzských Alpách a trapné populární kapely - zkrátka, nic takového, co by naplHovalo ducha v intelektuálním smyslu slova, zlepaovala fantazii a pohánlo mozek vpYed. Stydliv se na mne podívala a Yekla: <p> Tátu hrozné mrzí, ~e jsi hluchý." <p> Tvoj otec je komunista," odpovdl jsem. <p> Copak je to dole~ité? Moj otec je odborník." <p> Tvoj otec neumí pracovat s chlorem. Proto jsem hluchý. " <p> Ale on za to nemo~e. Koupání ve ve erních hodinách je zakázáno." <p> To není vobec dole~ité. Já jsem jeat chlapec a proto m pYitahují lumpárny. Tvoj otec by ml zajistit, aby byl u bazénu lepaí dozor." <p> Moj otec je zlatý." <p> Co? Jak to zlatý? Je rudý. A rudí jsou zlo inci, kteYí zabíjeli nevinné v Ko evském rogu. A potom si ne estn pYisvojili jejich majetek. Kradli. Sebranka rudá! A tvoj otec je jeden z nich. U nás doma na takové pliveme. Fuj." <p>Plivnul jsem zeleHáka na zem a rozmazal ho ba korou. Anja propukla v mocný, mo~ná mírné hraný, pYehnaný plá . Slzy jí tekly po tváYích, jako by jí ten plivanec moc mrzel, jako by se stydla za svého politicky anga~ovaného otce, jako by ji mrzela moje hluchota na levé ucho. Chtl jsem ji uklidnit a Yekl jsem: <p> Netrap se Anjo. I kdy~ tvoj otec nestojí za nic, v jistém smyslu jsem mu vd ný. Nebýt jeho, nikdy bych se nestal lenem svazu invalido. A to znamená, ~e bych nikdy neza al hrát aachy." <p>Anjin plá  se najednou zmnil v mírný úsmv: <p> Opravdu? Tak~e se nezlobía?'' <p> Ani trochu." <p> DobYe ~e tak. Bála jsem se, ~e nenávidía naai rodinu. Prosím, nesmía nás nenávidt. My jsme dobYí lidé. Uvidía. Mo~u t dnes po vyu ování pozvat k nám na zmrzlinu?'' <p> Nemo~u. Budeme se u it indickou obranu krále." <p> A co zítra?" <p> Taky nemo~u. Po vyu ování budeme s Branem analyzovat dámský gambit." <p> Kdy budea mít vlastn vobec as." <p> V pYíatích tyYech msících skoro vobec. PYipravuji se na získání titulu kandidát na mistra." <p>Anja za ala kroutit hlavou a smutn Yekla: <p> Ach jo, ty a tvoje aachy. Je ti milejaí ne~ pozornost dívky. Sty se. Celý ~ivot budea sám. Tak jako ten tvoj smradlavý u itel Brane." <p>Bez pozdravu se oto ila a odeala po schodech. Díval jsem se za ní a zamyslel se. <p>}enské a aachy. Nikdy je nepochopí. Je v aachách nco takového, ~e by to uspokojilo ~enskou potYebu po zlatém Yetízku? Je v nm nco takového, ~e by to uleh ovalo její problémy s láskou? Co by uklidnilo její touhu po rození dtí, po kojení, pYání být hospodyn, matka, milovat mu~e, být vdaná? Jak jsou aachy banální ve srovnání se zametáním schodo, vaYením obda a ~ehlením. Jak idiotské ve srovnání se atrikováním. Jak debilní ve srovnání s pe ením buchet, které nádhern kynou pYikryty bílým hadrem. Jak absurdní. Ale ona nikdy neslyaela o královském fianketu. A v tom také spo ívá celá tragédie její existence. <p>Braneho nemly ~eny rády, stejn tak jako on neml rád je, proto~e ml v ~ivot na práci dole~itjaí vci. Nebylo to necitlivé straaidlo, které na svt jen intrikuje a vaem akodí. Byl citlivý, nabitý bo~í energií. Také on byl schopen milovat. Byl mým vzorem. Byl to aachový mnich, nkdo kdo se vzdal zavedených spole enských ideálo, aby se mohl vnovat svému duchu. Proto~e aachy jsou nábo~enství, je v nich více moudrosti ne~ ve Svatém písmu, Koránu, nebo védských textech. <p> ekám na nj na autobusové zastávce. Dnes je turnaj mistrovství mláde~e do osmnácti let, u~ nejsem chlapec, o nkolik let jsem zestárnul. U aachovnice utíká as rychleji, proto~e je tolik kombinací, tolik úloh, které si zadáváa a ty t zat~ují, ka~dý den, pYed spaním, po spaní, pYi snídani, pYi obd, ve akole. Stres, kterým se sjí~día, je lepaí ne~ heroin. Najednou zjistía, ~e ti pod nosem roste chmýYí, vousy ti také u~ také rostou, bYicho sice jeat ne, ale u aachovnice ho budea mít za pár let. <p>Brane zase nepYiael. Znovu se opil a spí ve svém pokoji. A já vylezu na stupHovitý plot a protáhnu se oknem, tiae, po prstech se k nmu pYiplí~ím, pYikryji ho dekou, aby mu nebyla zima, obejmu ho a políbím, a potom podle jeho pYání poakrábu. Nehty se budou zarývat hluboko do jeho narudlých zad, budou se tvoYit aedivé ~molky, budu je vzneaen odhazovat na zem. PYitisknu se k nmu a usneme spolu a pozd ráno se vzbudíme a budeme analyzovat, analyzovat... <p>To vaechno je pouze výplod mé patologické pYedstavivosti. Brane u~ nkolik let není. Usnul s cigaretou v ústech ve své posteli, cigareta mu vypadla na syntetickou deku, deka chytla, i kdy~ se nerozhoYela, pomalu doutnala, a z ní se tvoYil kouY. Bylo teplé jaro, ale opilému Branemu byla i tak zima, proto bylo okno zavYené. KouYe bylo poYád víc a víc. A Brane se udusil. Já jsem ho naael dalaí den mrtvého. Byl takový krásný a bezmocný. Srdce mu u~ netlouklo. Ml otevYené oko a ústa. Bylo vidt, ~e mu chybí zuby. Ur it ho to nebolelo. Mne to ale bolelo, proto~e jsem ho ztratil. Snad jsem i pochopil, ~e se mnou nehrál jenom aachy, ale ~e m také jako malého zneu~íval. Bylo snad t~ké pochopit, ~e to nedlal jen m, ale ~e m podvádl s jiným chlapci. Brane, pro  jsi mi lhal? Snad jsem se ml poradit s psycholo~kou, výchovnou poradkyní, s psychiatrem. Snad m i napadlo, ~e jsem kvoli aachom ztratil mládí. Snad jsem ho v nkterých okam~icích i nenávidl a moj vztah k nmu se zmnil. Snad se mi zahojil bubínek a já znovu za al slyaet na levé ucho. Te dokonce slyaím vrásnní hory, která se mní ze staré na nov vyvrásnnou. Slyaím cvr ka zpívat, to je moc pkné, slyaím ~bluHkat minerální vodu, hustý, slyaím dopady mí ko na tenisových hYiatích. Znovu hraji tenis. `eastný chlapec, který mává raketou jako kdysi. A po zápase m eká krásná dívka, která m obejme. Nad námi jsou ptá ci, nad námi je magické slunce, cítíme se jako v pohádce, oba dva, ona i já, já i ona, jsem aeastný. Dotýkáme se a líbáme. Mládí, ach mládí. Jeat neskon ilo. Jdeme ruku v ruce zasnni po úzkých stezkách, ztrácíme se v letním lesíku. Jenom~e... <p>Ten smraoch mi chybí. Co tu se mnou není, stal se moj ~ivot pustý a dezinfikovaný. Jako kdyby do nj nalil správce koupaliat sto litro chlóru. <p><i>pYelo~il Kamil Valaík</i> </em></p> <p>&nbsp;</p> <p><br /> </p> </div> <p align="left">&nbsp;</p> <p class="meta"></p> <p class="pagenav">&nbsp;</p> </div> <div id="footer"> <h2 class="hide">Site info</h2> <br /> &copy; 2008 Klemen Pisk</div> </div></div> </body> </html>